Velikonoce v Norsku jsou časem obnovy. Jaro je ve vzduchu a slunce se vrací zpět na oblohu. Nový život se vlévá do krajiny, domy jsou zdobeny letními barvami a Norové si vychutnávají venkovní aktivity se sněhem. Tato roční doba je koncem dlouhé zimy. 
Hlavním symbolem Velikonoc jsou podobně jako u nás velikonoční kuřata a vajíčkaVejce symbolizuje znovuzrození a kuře je symbolem plodnosti už od starověku. 
Novým přírůstkem do norských Velikonoc je velikonoční zajíček nosící čokoládu, ale to jen díky komerční reklamě.  
Zcela „netradiční tradicí“ Velikonoc se stal v Norsku žánr zločinu. Každý rok téměř každý televizní kanál vysílá seriály o zločinech a noviny tisknou články a kriminálních příbězích.
Středa před Velikonocemi je poslední den práce a některé obchody zavírají velice brzy. Lidé před svátky tradičně blázní v nákupních centrech, aby stihli nakoupit veškeré zásoby na víkend. Jak už to tak bývá, jedná se především o zásoby alkoholu. Někdy dokonce národní rádio dělá odpočítávání, kdy se mají uzavřít obchody s alkoholem. Panika vrcholí.
V současnosti v Norsku Velikonoce začínají karnevalem. Nicméně, ve staré katolické tradici v Norsku, před reformací, karneval byl poslední slavností před Půstem.  Carnevale znamená „rozloučení s masem“. Nicméně, potom co se Norsko stalo protestantským, karneval ztratil svůj náboženský význam.

Velikonoční čtvrtek – Skjærtorsdag Skjær  čili Půst 

Přestože je to převážně katolická tradice, Norsko ji stále uznává – ne jako náboženskou oslavu, ale jako čas před Velikonocemi.  Znamená „očistu“ a pochází z norského slova „skíra“. Církev oslavuje svátost a poslední večeři Ježíše Krista a jeho učedníků. Pro katolíky končí 40 denní půst.

Velký pátek – Langfredag 

Tento den je obecně klidný den. Ve staré katolické tradici nesmí být konzumováno maso a měla by být zachována tichá úcta. Velký pátek je jeden ze tří dnů v roce, kdy televizní stanice nevysílá reklamu a místo toho se zaměřují na charitativní reklamy. 

Velikonoční sobota – Påskeaften 

Velikonoční sobota se nazývá také „Velikonoční večeře“.  Påskelam, velikonoční jehněčí, je tradiční večeře na velikonoční sobotu. 

Květná neděle – Palmesondag 

Tento den je na oslavu Kristova vstupu do Jeruzaléma. Do domu se přinesou nové větve z břízy (protože v Norsku nejsou palmy). Květná neděle představuje počátek norských velikonočních svátků. Je to obvyklý čas, kdy lidé začínají zdobit své domovy.

Velikonoční neděle – Påskedag 

V dávných dobách by lidé na Velikonoční neděli ráno stoupali, aby sledovali východ slunce, když si mysleli, že slunce radostně prožívá vzkříšení Krista. Navrhuje se, aby to mohlo začít s norským zvykem „vyrazit na vrcholky“ v době Velikonoc. Tento den byl také dnem předpovědět počasí pro léto. Kdyby byl dobrý den, bylo by léto také dobré. Kdyby v noci před nedělí byla mráz, pak by léto přišlo pozdě. 

Velikonoční pondělí – Andre påskedag 

Druhý den Velikonoc je pondělí. Je to konec velikonočních svátků a je to o čištění, vyčištění a návratu domů (včetně trčení v dopravní zácpě).

Velikonoční festival  Sámů

Během dlouhého velikonočního víkendu se ve městě Kautokeino v Severním Norsku, konají každoroční závody sobů. Festival je přehlídkou života Samů a zahrnuje hudební festival, mistrovství světa sobů a promítání filmů o kultuře Samů.
NORSKÉ VELIKONOCE
Sdílej dál!

Používáním těchto stránek souhlasíte s používáním cookies. více informací

V nové směrnici EU je stanoveno, že každý uživatel webu musí souhlasit s používáním tzv. cookies (uživatelská data), abychom je my provozovatelé mohli používat k měření návštěvnosti, pro tlačítka sdílení na FB, nebo třeba personalizované reklamy.

Zavřít