Velikonoce v Norsku jsou časem obnovy. Jaro je ve vzduchu a slunce se vrací zpět na oblohu. Nový život se vlévá do krajiny, domy jsou zdobeny letními barvami a Norové si vychutnávají venkovní aktivity se sněhem. Tato roční doba je koncem dlouhé zimy.
Hlavním symbolem Velikonoc jsou podobně jako u nás velikonoční kuřata a vajíčka. Vejce symbolizuje znovuzrození a kuře je symbolem plodnosti už od starověku.
Novým přírůstkem do norských Velikonoc je velikonoční zajíček nosící čokoládu, ale to jen díky komerční reklamě.
Zcela „netradiční tradicí“ Velikonoc se stal v Norsku žánr zločinu. Každý rok téměř každý televizní kanál vysílá seriály o zločinech a noviny tisknou články a kriminálních příbězích.
Středa před Velikonocemi je poslední den práce a některé obchody zavírají velice brzy. Lidé před svátky tradičně blázní v nákupních centrech, aby stihli nakoupit veškeré zásoby na víkend. Jak už to tak bývá, jedná se především o zásoby alkoholu. Někdy dokonce národní rádio dělá odpočítávání, kdy se mají uzavřít obchody s alkoholem. Panika vrcholí.
V současnosti v Norsku Velikonoce začínají karnevalem. Nicméně, ve staré katolické tradici v Norsku, před reformací, karneval byl poslední slavností před Půstem. Carnevale znamená „rozloučení s masem“. Nicméně, potom co se Norsko stalo protestantským, karneval ztratil svůj náboženský význam.
Velikonoční čtvrtek – Skjærtorsdag Skjær čili Půst
Přestože je to převážně katolická tradice, Norsko ji stále uznává – ne jako náboženskou oslavu, ale jako čas před Velikonocemi. Znamená „očistu“ a pochází z norského slova „skíra“. Církev oslavuje svátost a poslední večeři Ježíše Krista a jeho učedníků. Pro katolíky končí 40 denní půst.
Velký pátek – Langfredag
Tento den je obecně klidný den. Ve staré katolické tradici nesmí být konzumováno maso a měla by být zachována tichá úcta. Velký pátek je jeden ze tří dnů v roce, kdy televizní stanice nevysílá reklamu a místo toho se zaměřují na charitativní reklamy.
Velikonoční sobota – Påskeaften
Velikonoční sobota se nazývá také „Velikonoční večeře“. Påskelam, velikonoční jehněčí, je tradiční večeře na velikonoční sobotu.
Květná neděle – Palmesondag
Tento den je na oslavu Kristova vstupu do Jeruzaléma. Do domu se přinesou nové větve z břízy (protože v Norsku nejsou palmy). Květná neděle představuje počátek norských velikonočních svátků. Je to obvyklý čas, kdy lidé začínají zdobit své domovy.
Velikonoční neděle – Påskedag
V dávných dobách by lidé na Velikonoční neděli ráno stoupali, aby sledovali východ slunce, když si mysleli, že slunce radostně prožívá vzkříšení Krista. Navrhuje se, aby to mohlo začít s norským zvykem „vyrazit na vrcholky“ v době Velikonoc. Tento den byl také dnem předpovědět počasí pro léto. Kdyby byl dobrý den, bylo by léto také dobré. Kdyby v noci před nedělí byla mráz, pak by léto přišlo pozdě.
Velikonoční pondělí – Andre påskedag
Druhý den Velikonoc je pondělí. Je to konec velikonočních svátků a je to o čištění, vyčištění a návratu domů (včetně trčení v dopravní zácpě).
Velikonoční festival Sámů
Během dlouhého velikonočního víkendu se ve městě Kautokeino v Severním Norsku, konají každoroční závody sobů. Festival je přehlídkou života Samů a zahrnuje hudební festival, mistrovství světa sobů a promítání filmů o kultuře Samů.
NORSKÉ VELIKONOCE
