Výpověď z pracovního poměru v České republice jsem dala po osmi letech. Věděla jsem, že když alespoň na určitou dobu nebudu cestovat za hranice vlasti i své komfortní zóny, jeden z dílků skládanky mého života bude už navždy chybět. Neexistoval žádný nepřekonatelný důvod zabraňující dlouhodobějšímu pobytu v zahraničí. I když jsem spíše introvert a vlastně mám ráda určité pohodlí života doma, uprostřed léta 2017 jsem poprvé odcestovala, sama. To však ještě nešlo o Norsko, výzvou se stala jižní Evropa. Cílem bylo pilovat komunikaci v angličtině.
Tenhle článek chci tedy pojmout jako motivaci, i pro nestudenty, ale zároveň se nechci tvářit, že vše je děsně jednoduché. Nemusí se jednat jen o Norsko, ale například i o jiné evropské země…
Moje první zahraniční zkušenost trvala zhruba 7 měsíců, prošla jsem si sháněním bydlení i zaměstnání, řešením úředních záležitostí i poznáváním nové země. A za tuhle možnost jsem vděčná. Ke konci se však vyskytly komplikace, kvůli kterým jsem se rozhodla pro další změnu. Jenže jak dál?
Ještě jsem se nechtěla definitivně vracet do ČR. Jednoho dne jsem smutně seděla u svého laptopu a hledala nějakou možnost, nápad. Až jsem narazila na Norsko i na tyto stránky.
V ten stejný den jsem se rozhodla, že si v některém z hotelů v Norsku najdu práci na léto, ale tentokrát pokud možno dopředu a z domova.
Lákal mě fajn výdělek, nové cestovatelské zážitky i velké ulehčení situace díky možnosti ubytování a stravy přímo na místě.
Podle mě je důležité, aby si každý člověk od momentu rozhodnutí šel za svým. Jak říká cestovatel Dan Přibáň, je potřeba mít sen, tvrdohlavost a štěstí!
Po návratu domů jsem prožila fajn dovolenou s kamarádkou, navštívila všechny blízké a také řešila úřední záležitosti. Až poté jsem se vrhla na hledání práce v Norsku.
Začínat v dubnu hledat práci na letní sezonu není zrovna ideál a to, že jsem s housekeepingem, na který jsem se hlásila, neměla skoro žádné zkušenosti, mou výchozí situaci nikterak neulehčovalo.
Neměla jsem Norsku jediného známého a nikdy předtím jsem tam nebyla. V té době jsem už měla za sebou prostudování všech materiálů a možností na stránkách Pracuj v Norsku i v rámci eBooku.
Byla jsem dokonce rozhodnuta hledat práci i na místě, kdybych nebyla úspěšná „na dálku“. Zpětně ale nevidím pro mě osobně tuhle možnost jako dobrou.
Cesta by byla velmi nákladná, s klasickým „osobákem“ nepohodlná a výsledek nejistý. Tím ale nechci nikoho odrazovat, zvláště např. páry nebo ty, kteří mají již v Norsku známého.
První várka odeslaných e-mailů zahrnovala odhadem desítky oslovených ubytovacích zařízení. Následně jsem dostala pozvánku ke Skype pohovoru z jednoho hotelu v Hemsedalu. Jednalo se však o pomoc v kuchyni. Pohovorem jsem prošla celkem v pohodě, snažila jsem se působit odhodlaně, ale zároveň jsem přiznala, že nemám předchozí zkušenost. Po dalších několika dnech mi dali vědět, že přijali jiného kandidáta.
Moje situace se zhoršovala… Nicméně ještě téhož dne jsem rozeslala další e-maily.
Druhý den na mě čekala pozitivní odpověď. Nechala jsem si zaslat podmínky a domluvili jsme se na mém nástupu. Ten byl zhruba za dva týdny. Takže koupit letenku a jízdenky, odhlásit se na VZP a koupit vše potřebné. Mé cestě na sever pomohl e-book a také excelovský seznam kontaktů.
V Norsku jsem strávila fajn období, pracovní smlouvu jsem měla na dobu určitou od května do září. Jednalo se o poměrně velký a hezký hotelový resort s možností ubytování a dvou jídel denně, vše se strhávalo přímo z výplatní pásky.
Po příjezdu vše proběhlo bez problémů, byla jsem ubytována a následně dostala k podpisu smlouvu. Radost jsem měla nejen z vyššího výdělku, než na jaký jsem byla v průměru zvyklá v České republice, ale i z toho, že jsem to celé dokázala.
Shrnula bych hlavní výhody a nevýhody celého života a práce v Norsku, které jsem já osobně pociťovala...
- Nadstandardní výdělek
- Holiday money
- Na daních jsem dostala následující rok zpět cca 20 tis. Kč
- Nebyl větší problém si založit bankovní účet a daňovou kartu
- Ubytování jsem měla na slušné úrovni
- V Norsku je krásně asi všude
- Kolegové na mě byli velmi hodní, nebyla nouze o Čechy a Slováky
- Na smlouvě u počtu odpracovaných hodin za měsíc bylo slůvko "až", což také souvisí se dvěma následujícími body
- Práci bylo potřeba udělat co nejrychleji a následně se odhlásit na "logovacím" zařízení, takže se počet odpracovaných hodin za měsíc a výplata lišily od toho, co bylo oficiálně komunikováno
- Bylo vyžadováno vysoké pracovní tempo (každý měl svůj seznam pokojů, poté byl případně poslán na pomoc někomu z kolegů), otázkou je, zda byly požadavky vždy naprosto reálné a zda poté výsledek práce mohl 100% odpovídat úrovni čtyřhvězdičkového hotelu
- Při dvou jídlech denně je samozřejmě potřeba počítat s tím, že si člověk bude kupovat další jídlo z výplaty
- Norsko je na naše poměry drahá země, což je všeobecně známý fakt
Vše výše uvedené je jen a jen můj pohled na věc. I když s některými názory o Norsku jsem se setkávala opakovaně, a to i na sociálních sítích, nic nelze generalizovat na všechny hotely a všechny pracanty.
Já jsem opravdu ráda, že jsem v Norsku byla a pracovala. Chce to pevnou vůli. A radovat se, pokud je něco pozitivní.
Doporučuji mít nastudované základní informace o životě a práci v této zemi, pro možnost komunikace s Čechy a Slováky se přidat do FB skupin a nezanedbávat písemnosti a úřední záležitosti, i když to může být někdy otrava.
Překládat a kontrolovat pracovní smlouvu, výplatní pásky a další dokumenty. Prokázat placení zdravotního pojištění, popřípadě řešit U1, následující rok daně…
To byl můj norský příběh. I když tímto to skončit nemělo. Chtěla jsem se do Norska vrátit, nejlépe do některého z dalších hotelů. Na podzim téhož roku jsem vyvinula ještě větší úsilí, než před letní sezonou. Kontaktovala mnohem více osob, navíc už jsem měla potenciálnímu zaměstnavateli více co nabídnout. Ale úspěšná jsem nebyla.
Setkala jsem se i s názorem, že na zimu je shánění práce o něco těžší než na léto. Ale určitě to neplatí vždy. Jen jsem neměla štěstí a také čas začít s velkým předstihem.
Ale… Během pobytu v Norsku jsem získala jeden kontakt, díky kterému jsem se po překlenutí stresujícího období dostala do další země. Odměnou za úsilí byla smlouva na dobu neurčitou, velmi dobré pracovní a platové podmínky, noví kamarádi a nové poznání. Ale to už by byl zase jiný příběh…
O příběh se s vámi podělila Lola M.
Z JIHU NA SEVER
